Prosazují se Finové, kteří se zlepšili především diky zvýšení celkového objemu naběhaných kilometrů. Používali také vícefázové tréninky a průpravnou gymnastiku. Celoroční přípravu zahajovali podzimními kondičními pochody v horách. Známá je hlavně skupina okolo trenéra Pihkaly, do které patřil Paavo Nurmi, Lauri Virtanen, Lauri Lehtinen, Ville Ritola ad.). Po finech přišli na řadu švédové, kteří posunuli během šesti let světoví rekord o 5 vteřin. Švědský trenér Gossa Holmer navazuje na tréninkové metody finů a zapojuje do hry ještě rychlost a dává vzniknout pojmu fartlek=hra s rychlostí. Tento trenér vychoval tři světový rekordmany na 1500m (Gunder Hagg, Arne Andersson a Lennart Strand. Na začátku druhé poloviny 20. století se objevují kvalitní maďarští běžci s trenérským pojmem Mihály Igloiem. Tento trenér vychoval tři světové rekordmany z let 1955-1956. V roce 1957 poprvé někdo zaběhl pod 3:40min. Možná to mnohé překvapí, když řeknu, že to byl čech Stanislav Jungwirth. S jeho světovým rekordem 3:38,1 by byl i nyní nejlepší mílař u nás (při nejhorším druhý za Michalem Šnebergrem za kterým je však velká propast). Trenérem Stanislava Junqwirtha byl Ladislav Fišer, který sestavil celou metodiku československé běžecké školy. Jungwirthův rekord však odolal pouze jeden rok, neboť se na atletických oválech objevil velice nadaný australský běžec Herb Elliott. V čele australanů byl trenérský mág Percy Cerutty. Elliottův světový rekord byl natolik kvalitní, že trvalo dalších sedm let než se opět posunul. V 80. letech nastává období britské nadvlády. Britové přináší do tréninku výrazné zlepšení v oblasti speciální vytrvalosti. Představitelem této školy je Sebastian Coe, trénovaný otcem tak důkladně, že jeho světový rekord na 800m 1:41,73 min. přetrvával 17 let. Po něm přichází Steve Ovett, který se přiblížil k času 3:30 na 7 desetin. Tuto hranici nakonec pokořil až jeho následovník Steve Cram, který do svého tréninku zařadil dlouhodobé tréninky ve vysokých nadmořských výškách. Steve Cram byl posledním evropanem držícím světový rekord na 1500m. Po něm již nastupuje africká škola, kterou reprezentují převážně běžci z Keni, Maroka či Alžírska. Těmto přirozeně nadaným běžcům dnes dokáží sekundovat pouze siloví běžci z Portugalska, Španělska či Itálie. Z ttěch nejvýznamnějších můžu jmenovat Ivana Heška, Mehdi Baalu, Ruie Silvu. Všechno to jsou silový běžci, kteří dokáží ve finiši konkurovat africkým běžcům.
Zde můžete shlédnout světový rekord na 1500m zaběhnutý v roce 1998 Hichamem El Guerroujem
Tento článek jsem sestavil ze zdrojů získaných z internetu (wikipedie) a z knížky Vladimíra Kučera a Zdeňka Truksy Běhy na střední a dlouhé tratě.