Čtěte...
Anketa
Náhodný běžec
Výchova běžce je neodmyslitelnou součástí celoživotní přípravy běžce. Jelikož běhy na střední a dlouhé tratě jsou značně psychicky náročné, je tento dlouhodobý proces jedním z limitujících faktorů budoucí výkonnosti.
Měli bychom klást důraz na výchovu v oblasti:
Pozastavme se nejdříve u intelektuální stránky sportu. Rozumová výchova běžce je často zanedbávána. Pokud trénujeme určité tréninkové dávky a určité typy tréninků, musíme vědět proč to či ono děláme. Pakliže tato podmínka není splněna, mění se náš trénink pouze v bezduchou dřinu, která ovšem nikam nevede. Závodník musí pochopit, proč tu kterou činnost v tréninku dělá, jaký má smysl a význam. Jedině tak je schopen spolupracovat s trenérem a dodávat mu potřebné zpětné informace o svých pocitech, stavech únavy, stavu celého organismu. I proto by trenér měl dbát na rozumový rozvoj svých svěřenců a dávat jim různé poučky, materiály či jiné prostředky pro vzdělání v oboru běhání. Myslím, že pro každého atleta trénujícího více jak 4 roky by mělo být samozřejmostí mít znalosti historie běhů, metodiky tréninku ale i biologie, co se týče běhání. Na škodu určitě není získání průkazu trenéra IV. či III. třídy. Vždyť při výchově běžce často vychováváme i budoucího trenéra.
Dalším bodem ve výchově běžce je výchova k soustavnosti, systematičnosti a pracovitosti. Bez těchto vlastností nelze dosáhnout úspěchu v žádném oboru lidské činnosti. Bohužel trenér dostává člověka ve stadiu, kdy se již velice těžko tyto vlastnosti ovlivňují. Jsou běžci, kteří se dokáží chvilkově zapálit pro trénink, chtějí najednou trénovat dvakrát denně, ale za měsíc najednou jejich zájem opadá a upřednostňují jiné zájmy. Pokud se nedodržuje soustavnost tréninku pravděpodobně se nedostaví ani očekávané výsledky.
Důležitá je i systematičnost. Každý atlet by si měl vést tréninkový deník, z kterého získává informace o své práci. Deník mu může napovědět, co od sebe může čekat za výkony. Pokud se výkony nedostaví, je deník jediná věc, která nám může říct, co bylo špatně, a co v budoucím tréninku změnit.
Pracovitost je základním kamenem ve všech vytrvalostních sportech. Ne náhodou jsou nejlepší cyklisté či maratonci z drsných končin, kde jsou odmalička zvyklý na tvrdou práci. Pokud trenér dostane do rukou úžasně talentovaného lenocha, pak s ním stejně nic nenadělá a dočka se spíše zklamání.
Nejen tréninkový, ale i lidský rozměr má morální výchova. Je těžké být tvrdý k sobě v tréninku, práci, či závodění, pokud hodnotový žebříček morálních zásad je posunut směrem k snaze ošidit, ošvindlovat, podvést, získat něco protekcí, kráděží. U běžců, kteří nejsou dosti morálně vyzrálý hrozí i nebezpečí použití dopingu a tím znehodnocení významu a krásy sportu.
Důležitým faktorem v přípravě je schopnost překonávat překážky v životě, tréninku i závodění. Jeli běžec slaboch v životě, bývá jím i na dráze a naopak. Výchovný vliv sportu a běhů obzvlášť je v této schopnosti obrovský a pokud by jedinci v životě sport nepřinesl nic jiného než zlepšení v této oblasti, pak mu dal dost.
No a posledním a velice důležitým bodem, který zde proberu je motivace. Proč běhat. Proč cvičit. Proč se mořit na stadionu, když vrstevníci sedí po hospodách a klábosí. Ten, kdo sportuje a neví proč, musí být duševně nemocný. V tomto ohledu je pozice trenéra nelehká. Správně motivovat závodníka je těžký úkol. U starších a zkušenějších závodníků však většinou běžec nachází motivaci sám. Ví čeho chce dosáhnout. Pokud již motivace chybí, často se schyluje tento závodník k ukončení vrcholového sportování. Chtěl bych ale zvláště zdůraznit motivaci u mladých běžců. Pokud nedokážeme motivovat mladého běžce, tak se nebude mořit na stadionu či v lese, ale přejde raději k fotbalistům. Musíme mladým sporotovcům ukázat výhody atletiky a představit významné osobnosti, které by se staly jejich vzory. Protože pokud děti neustále slyší o Jágrovi či Nedvědovi, tak všichni chtějí být jako oni. Kdo ale z mladých dětí zná Jungwirtha? Odložila? Možná tak ještě Zátopka, ale toť vše!
Dominik Šimůnek