Čtěte...
Tréninkový deník
Stáhněte si aplikaci Tréninkový deník běžce nebo si o ní více přečtěte zde
Náhodný běžec
Odkazy
Vytrvalec bez rychlosti?
16.11.2007
V tomto článku bych chtěl rozebrat otázku rychlostní složky vytrvalce. Jak rychlý by měl být vytrvalec? Toť otázka, kterou, jak se zdá, spousta trenérů přehlíží. Neustále dokola se řeší, čím že to je, že české běhy tolik upadají. Jakto, že dříve jsme měli několik běžců, co v sezóně běželi pod 14 minut pětku a dnes se jen hrstka vyvolených dostane pod 15 minut? Jistě je mnoho důvodů, mě jen zrovna tady a teď napadl tento:-)!
Podívejme se na rychlostní dovednosti předních evropských běžců:
800m :
1:41,11 Kipketer Wilson – 400m za 46,85
1:41,73 Coe Sebastian – 400m za 46,87
1:42,55 Bucher André – 400m za 46,32
1:45,06 Oravec Roman – 400m za 47,12
1500m :
3:38,1 Stanislav Jungwirth – 400m za 49,4
3:37,6 Josef Odložil – 400m za 49,0
5000m :
13:25,72 Tesáček Lubomír – 1500m za 3:42,3
13:28,2 Hoffman Stanislav – 800m za 1:49,2 a 3:39,1 1500m
13:38,1 Tábor Stanislav – 1500m za 3:45,4
13:43,4 Zwiefelhofer Vlastimil – 1500m za 3:45,0
13:50,15 (stýpl 8:04) – Vroemen Simon – 800m za 1:48,82
Maraton :
2:06:57 – Takayuka Inubushi – 800m za 1:53,9
2:07:22 – Baldini Stefano – 1500m za 3:45,07
2:12:59 – Pavel Klimeš – 1500m za 3:42,51
2:13:27 – Petr Klimeš – 1500m za 3:40,9
2:13:49 – Ivan Uvizl – 1500m za 3:42,63
To zatím stačí pro hrubou představu, jak rychlý by měl být běžec, který uvažuje prosadit se na podobnou úroveň jako běžci před 20-30 lety. Proč tedy čeští běžci často začínají běhat ve dvaceti desetikilometrové tratě, když umí 1500m těsně pod 4 minuty a jejich rychlost na 400 metrů je omezená? Jo samozřejmě, je tu otázka limitů, možnosti dostat se na vrcholnou akci, případně možnost brzkého „zviditelnění se“. 20-ti letý mladík, který běhá 1500 metrů za 3:50, není zdaleka tak zajímavý, jako když běhá 10000 metrů za 30:40 minuty. Zamysleme se ale nad tím, zda je opravdu zajímavý tento běžec běhající ve 20-ti desítku. Má vůbec možnost přiblížit se jednou k časům takových českých běžeckých velikánů, jakými jsou Tesáček, Uvízl, Hoffman, Tábor, Pešava a další, kteří uměli 800 metrů pod či na hraně 1:50?? Nechci se nikoho dotknout, ale překvapuje mě trochu jednání některých mladých českých běžců, kteří přecházejí na delší tratě, aniž by jejich rychlostní schopnosti mohli naskytnout možnost dosáhnout kvalitního výkonu. Když se podíváme do maratonských dlouhodobých tabulek ČR, jistě nás zarazí několik prvních jmen. David, Klimeš, Klimeš, Tesáček, Zwiefelhofer, Uvízl. Nejsou to běžci, kteří závodili na dráze 1500 metrů či 5000 metrů? Nejsou to ti běžci, co mají zaběhlou patnáctku pod 3:45? Ano, jsou to oni. Dnešní naši maratonci nedosahují zdaleka takových rychlostních kvalit – také běhají o 4-6 minut maraton pomaleji.
Po různých pohledech na výkony maratonců na kratších tratích a na výkony desítkařů na kratších tratích jsem došel k tomuto. Předpokládejme, že máme běžce, který by mohl mít ambice (psychické, mentální a genetické předpoklady) na překonání českého maratonského rekordu (Karel David 2:11:57). Jak by měl být rychlý, aby vůbec měl tuto možnost? Uvažujme výsledný maratonský čas 2:12 hod. Pro relativně dobře vytrvalostně trénovaného maratonce to odpovídá času zhruba 28:45 na desítku. Což je dále 13:45 na pětku. Aby mohl běžet pětku takto rychle, můžeme předpokládat jeho výkon na 1500 metrů okolo 3:47 pro vytrvalostní typ. Tento vytrvalostní typ by z této patnáctky měl uběhnout 800 metrů okolo 1:53, což by mělo představovat čas okolo 51,5 na 400 metrů. Nepochybuji, že běžci jako Tesáček, Zwiefelhofer, Klimešové a další uměli 400 metrů na této (spíše lepší) úrovni. Desítkař Standa Tábor uměl 400 metrů dle jeho slov za 49,5. Osobně by mě zajímaly výkony běžců jako Pavel Faschingbauer, Pavel Novák či Jan Bláha na kratších tratích. Jsou to nepochybně kvalitní maratonci, nejkvalitnější, které tu máme, jakto, že ale před 20 lety běhali bývalý mílaři a pětkaři o třídu rychleji? Neměli bychom se tedy zamyslet a pracovat i v rychlosti u našich vytrvalců? Neženeme je brzo do dlouhých tratí? Krásným příkladem, jak se dá uspět na velké akci je mladý stýplař Jakub Holuša. Mistr Evropy juniorů na 3000 metrů překážek. Ano, je to ten běžec, který umí 400 metrů za 49 sekund a na osmistovce porazí většinu české půlkařské špičky.
Někteří lidé si myslí, že se zlepší, když zlepší svojí aerobní vytrvalost. Pro některé je dokonce aerobní trénink jakýmsi všelékem. Ano, bez kvalitní aerobní přípravy to nejde. Pokud však běžec je pomalý, je mu aerobní příprava slušně řečeno na nic. Takový běžec běhá stejné, či větší objemy, než běhali naši běžci dříve, a přesto není schopen uběhnout maraton na stejné úrovni. Rychlost je jakýmsi limitem, tvoří náš strop, ke kterému se později snažíme vytrvalostním (aerobním) tréninkem přiblížit. Pokud začínáme ale s nízkým stropem, těžko ho prorazíme. Nemůžeme běhat rychleji, než nám dovolují naše rychlostní předpoklady. Dá se říci, že je to snadná matematika. Proč to ale spousta běžců (či trenérů) ignoruje? Myslím, že začínat s maratonem dříve jak ve 28 letech nemá pomalu význam. Ať má běžec ambice jakékoli, s pětkou za 15 minut díru do českých tabulek neudělá ani v maratonu.
Dominik Šimůnek